Obvyklý postup

Nejprve je třeba zavolat buď praktického lékaře, záchrannou službu na čísle 155 nebo lékařskou službu první pomoci. Ti zpravidla povolají koronera (tedy lékaře, který provádí ohledání zemřelých); praktický lékař může prohlídku zemřelého provést i sám. Do jejich příjezdu zesnulého nikem nepřemísťujte; můžete jej však zakrýt, rozloučit se. Zvykem bývá otevřít okno nebo zapálit svíčku.

Koroner nebo jiný ohledávající lékař po příjezdu na místo vystaví List o prohlídce zemřelého a rozhodne, zda má být provedena pitva. Pokud ano, většinou zároveň zajistí i přepravu zesnulého na patologii.

Pokud bylo úmrtí nečekané nebo došlo k úrazu, je možné, že se dostaví i policie, prohlédne zesnulého a položí Vám několik otázek. Není třeba se znepokojovat, jde o běžný postup u úmrtí, kde není jednoznačně jasné, co bylo příčinou. V těchto případech bývá nařízena pitva.

V případě, že koroner pitvu nenavrhne, zavolejte pohřební službu, která po dohodě s Vámi zesnulého odveze. Není ale třeba spěchat, chcete-li se se zesnulým ještě rozloučit. Pohřební službě můžete sdělit, za jak dlouho si přejete, aby přijela; obvykle to bývá do dvou hodin po zavolání, ale můžete si dohodnout i pozdější dobu.

Po kontaktování pohřební služby (i při úmrtí v noci) doporučujeme využít dobu do příjezdu jejích pracovníků k přípravě oblečení pro zesnulého – oblečení pak můžete zástupcům pohřební služby rovnou předat. Není to ale nutné a oblečení si můžete v klidu nachystat a vzít je sebou až při sjednávání pohřbu.

Některé rodiny dávají přednost tomu zesnulého neodvážet, nechat si jej doma a pohřeb později vypravit přímo z domova (pohřební služby takový postup označují jako „pohřeb z domu smutku“). I to je možné – v takovém případě si ale s pohřební službou dohodněte zapůjčení přenosného chladicího zařízení (nejčastěji má podobu podložní desky pod zesnulého nebo klimatizačního zařízení, které sníží teplotu v celé místnosti), díky němuž bude moci tělo v domácnosti zůstat několik dnů.

Při plánování termínu pohřbu myslete na to, že doba, která mezi úmrtím a pohřbením proběhne, může mít vliv na celkovou výši nákladů vzhledem k délce doby, po kterou je zesnulý uložen v chladicím zařízení.

Na internetu se někdy můžete setkat s informací, že podle zákona je pohřeb nutné sjednat do 96 hodin (tedy do čtyř dnů) od úmrtí. Pozůstalí někdy tomuto sdělení špatně rozumějí – nejde o to, že by zemřelý musel být do čtyř dnů pohřben, ale o to, že do čtyř dnů od úmrtí je třeba projevit vůli ujmout se vypravení pohřbu. Pokud by se totiž do 96 hodin od úmrtí nebo od nalezení těla nikdo z pozůstalých k vypravení pohřbu neuvolil, vznikla by pohřbívací povinnost obci, na jejímž území k úmrtí došlo nebo kde bylo tělo zemřelého nalezeno.

Pro vlastní pohřbení už potom zákon žádnou lhůtu nestanoví. V tomto směru je tedy z hlediska zákona jedno, kolik dnů mezi úmrtím a pohřbením proběhne.

Pokud Váš blízký zemře ve zdravotnickém zařízení nebo v lůžkovém zařízení sociální péče a Vy s ním v jeho posledních chvílích nebudete, bude Vás o úmrtí informovat personál příslušné instituce.

Některé instituce mají uzavřené dohody se soukromými pohřebními službami, které zesnulé odvezou dřív, než má rodina možnost rozhodnout jinak. V žádném případě však nemáte povinnost využít právě tuto pohřební službu i pro pohřeb. Zkontaktujte Vámi vybranou pohřební službu a domluvte se s ní na dalším postupu. Vaše zvolená pohřební služba Vás pravděpodobně požádá o udělení plné moci, kterou bude potřebovat k vyzvednutí zemřelého.

Uložení zesnulé osoby hradí v prvních 48 hodinách zdravotnické zařízení, po uplynutí této lhůty pak vypravitel pohřbu.

Pohřební službu si vždy můžete vybrat sami. Platí to i tehdy, pokud již nějaká pohřební služba – třeba na základě pokynu lékaře, koronera nebo policie – Vašeho zemřelého z místa úmrtí odvezla. Jako pozůstalí máte vždy právo zvolit si i jinou pohřební službu, u níž sjednáte zpopelnění či pohřeb do země.

Průkaz zdravotního pojištění zesnulého
Průkaz zdravotního pojištění je možné odevzdat na libovolné pobočce příslušné pojišťovny. Lze jej také nechat v objednávkové kanceláři při sjednávání pohřbu a naše pracovnice jej pojišťovně vrátí za Vás.

Řidičský průkaz zesnulého
Řidičský průkaz zesnulého by měli pozůstalí odevzdat na dopravním inspektorátu.

Cestovní pas zesnulého
Cestovní pas by měl být vrácen orgánu, který jej vydal (nebo je k jeho vydávání oprávněn – obvykle je to úřad obce s rozšířenou působností), popřípadě zanechán na matričním úřadě nebo odevzdán Policii ČR.

Úmrtní list vydává matrika obce nebo městské části, na jejímž území k úmrtí došlo, a to do 30 dnů po oznámení úmrtí. S matrikou můžete komunikovat buď sami, nebo vyřízení úmrtního listu nechat na zaměstnancích pohřební služby. Matrika pak zašle úmrtní list na Vaši adresu (pokud si s ní nesjednáte osobní převzetí), a také na Českou správu sociálního zabezpečení, která poté zastaví výplatu starobního a invalidního důchodu.

Matrika rovněž uvědomí příslušného notáře, který Vás poté písemně vyzve k účasti v pozůstalostním řízení.

Nárok na pohřebné ve výši 5 000 Kč vzniká tomu, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo tomu, kdo vypravil pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte. Nárok vzniká dnem vypravení pohřbu zesnulého a je nutné jej uplatnit ve lhůtě nejpozději jednoho roku ode dne vypravení pohřbu. Více k pohřebnému a způsobu podání žádosti o něj naleznete na: https://www.mpsv.cz/-/pohrebne

Nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu:

• V případě úmrtí manžela, druha, nebo dítěte – dva pracovní dny.
• V případě úmrtí rodiče, sourozence, prarodiče, tchána, tchýně, švagra nebo švagrové –  jeden pracovní den (vyhrazený pro účast na pohřbu).
• Člověk, který pohřeb sjednává, má pak nárok ještě na jeden den pracovního volna navíc.
• Kromě placeného volna (dle příbuzenství 1–3 dny, viz výše), má zaměstnanec nárok na až 5 dní neplaceného volna navíc pro vyřízení záležitostí souvisejících s úmrtím – vše bez nutnosti dokazovat dobu "nezbytně nutnou".